Barometr zdravotnictví 2021

V Praze 27. července 2021 – V důsledku celkové aktuální situace panují mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice obavy ze zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Obavy ze zhoršení dostupnosti zdravotní péče vyjádřilo 78 % (67 % v roce 2020) ředitelů českých nemocnic a 90 % (72 % v roce 2020) ředitelů slovenských nemocnic. O zhoršení kvality zdravotní péče se v roce 2021 obává 72 % (61 % v roce 2020) českých a 82 % (66 % v roce 2020) slovenských představitelů nemocnic. 97 % ředitelů českých nemocnic v roce 2021 považuje tuzemský systém zdravotní péče v celoevropském srovnání za kvalitní. Na Slovensku došlo k poklesu pozitivního vnímání kvality systému zdravotní péče, kdy 49 % (67 % v roce 2020) ředitelů slovenských nemocnic považuje tuzemský systém zdravotní péče v celoevropském srovnání za kvalitní.

V českých nemocnicích došlo k mírnému nárůstu nedostatku lékařů (74 %) a sester (85 %). Z průzkumu také vyplynulo, že by bylo dle ředitelů českých (62 %) a slovenských (44 %) nemocnic vhodné zvýšit kompetence zdravotních sester jako jeden z kroků ke zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče.

Přesčasovou práci lékařů a sester vnímají ředitelé v Česku a na Slovensku jako problém ve svých nemocnicích. V průměru pro obě skupiny se jedná o 60 % ředitelů v Česku a 64 % ředitelů na Slovensku.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA – ministr, Ministerstvo zdravotnictví České republiky; poslanec, Parlament České republiky: „Uvědomuji si, že lékaři stárnou, a je zapotřebí tento fakt přijmout a pracovat s ním. S resortem školství jsme proto v minulých letech spustili akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů působících na lékařských fakultách. V letech 2019 – 2029 tak do českých lékařských fakult poputuje téměř 7 miliard korun. To jim umožní zvýšit kapacity minimálně o 15 % a zaslouženě zvýšit platy učitelům. Zdravotnictví musí být prestižním pracovním prostředím. A to i pro nezdravotnický personál. Realizovali jsme proto kampaň „Studuj zdrávku“, která měla za cíl motivovat mladé ke studiu na zdravotnických školách a k práci ve zdravotnictví.

V porovnání s předešlými ročníky průzkumu i nadále ředitelé nemocnic vidí rezervy v komunikaci. Jednou z mých priorit je tento problém změnit pomocí elektronické komunikace mezi pacientem a lékařem a lékaři navzájem. A i když nás zbrzdil covid, myslím, že jsme tomu velice blízko. Zákon o elektronizaci zdravotnictví je nyní v legislativním procesu. Jeho schválením se otevírá možnost legislativně podložené cesty k masivní elektronizaci agend zdravotnictví. Jedná se o cestu, která tady měla být již před mnoha lety.“ (Pokračování a další komentáře odborníků naleznete ZDE)

Jako neodmyslitelná součást zabezpečení dostatečného množství personálu v nemocnicích se projevila spolupráce s lékařskými fakultami (82 % ředitelů českých nemocnic, 79 % ředitelů slovenských nemocnic) a zdravotnickými školami (93 % ředitelů českých nemocnic, 85 % ředitelů slovenských nemocnic), kdy je 80 % ředitelů českých nemocnic a 72 % ředitelů slovenských nemocnic spokojeno s prací mediků ve svých nemocnicích.

NÁVRHY NA ZMĚNU VÝUKY BUDOUCÍCH LÉKAŘŮ DLE ŘEDITELŮ NEMOCNIC:

• Více praxe, příprava na psychickou i fyzickou náročnost práce.
• Důraz na komunikaci, etiku, loajalitu, empatii a pokoru.
• Ekonomická průprava a znalost informačních systémů.
• Vyšší kapacita fakult a větší motivace pro mediky a školitele.
•  Aktualizace vzdělávacích programů, zjednodušení akreditací.

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA – rektor, Univerzita Karlova: „I přes obavy ze zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče věřím, že se ředitelům podaří najít řešení, aby se tyto obavy nenaplnily. Ukázalo se také, že spolupráce s lékařskými fakultami a zdravotnickými školami je neodmyslitelnou součástí zabezpečení dostatečného množství personálu a v drtivé většině jsou ředitelé nemocnic také spokojeni s prací mediků. Vítám také podnětné návrhy na změny ve výuce budoucích lékařů, které zajisté nezůstanou bez povšimnutí.“ (Pokračování a další komentáře odborníků naleznete ZDE)

Změnu oborového zaměření ve smyslu zrušení neperspektivních oddělení a posílení oddělení perspektivních by uvítalo 28 % ředitelů českých nemocnic a 36 % ředitelů slovenských nemocnic.

Ředitelé nemocnic v Česku plánují významné investice oproti předešlému roku do stavby / rekonstrukce budov, IT technologií a infrastruktury. Ředitelé nemocnic na Slovensku plánují oproti předešlému roku taktéž významné investice do IT technologií a infrastruktury a také do nákupu nových přístrojů / vybavení.

Zkouška ohněm pro dostupnost a kvalitu zdravotní péče a také pro celý personál nemocnic byla pandemie onemocnění COVID-19. 46 % ředitelů nemocnic v Česku i na Slovensku předpokládá, že v horizontu 1 roku je reálné dohnat výkony, které musely být odloženy v důsledku pandemie (v průměru 30 % ředitelů v obou zemích si myslí, že se bude jednat o horizont delší než 1 rok). V otázce kapacity nemocnic uvedlo shodně 72 % dotazovaných ředitelů českých a slovenských nemocnic, že je schopno vyčlenit až 50 % své lůžkové kapacity pro pacienty s onemocněním COVID-19.

POZITIVNÍ ZMĚNY V DŮSLEDKU EPIDEMICKÉHO STAVU:

REZERVY VYPLÝVAJÍCÍ Z EPIDEMICKÉHO STAVU:

NOVÁ SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ ZAVEDENÁ V LETECH 2020/2021:

(Kompletní seznam pozitivních změn, rezerv a nových systémových opatření naleznete ZDE)

Tyto závěry vyplynuly z výsledků 13. ročníku mezinárodního průzkumu mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice „Barometr zdravotnictví 2021“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který proběhl během měsíce března a dubna roku 2021. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 150 nemocnic s akutními lůžky v České republice a 103 nemocnic na Slovensku. Celkově odpovědělo 61 ředitelů českých fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic a 39 ředitelů slovenských nemocnic všech těchto forem. Cílem mezinárodního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v následujících oblastech:

1. kvalita a dostupnost zdravotní péče,
2. lidské zdroje,
3. bezpečnost,
4. finance,
5. hodnocení rezerv v nemocnicích a zdravotním systému.

Komentáře odborníků v PDF formátu můžete stáhnout ZDE =>

Detailní výsledky v PDF formátu můžete stáhnout ZDE =>

JAK HODNOTILI ŘEDITELÉ NEMOCNIC ČESKÉ A SLOVENSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 2020? VÝSLEDKY NALEZNETE ZDE =>

DĚKUJEME PARTNERŮM V ROCE 2021: